40 let od největší katastrofy Československých aerolinií

reprofoto L+K 24-1969

Ve středu 19. srpna 2015 uplynulo čtyřicet let od největší havárie v celých dějinách Československých (nyní Českých) aerolinií. Nehoda, ke které došlo 19.srpna 1975 ve 22,13 hodin nedaleko syrského Damašku si vyžádala celkem 127 usmrcených osob, z nichž bylo 11 členů posádky a 116 cestujících. Přežil pouze jeden jediný cestující.

reprofoto L+K 25-1970

Dopravní letoun Iljušin Il-62 OK-DBF (výrobního čísla 31502 z roku 1973, pojmenováno Brno Trade Fair) letěl na lince OK 540 z Prahy do Teheránu s mezipřistáními v Damašku a iráckém Bagdádu. Vystartoval z Prahy v 19:35 s kapitánem Jánem Gajdošem (54 let, 18 993 nalétaných hodin, z toho 3 146 na Il-62) a druhým pilotem Stanislavem Žižkou (50 let, 14 688 nalétaných hodin, z toho 2 876 hodin na Il-62). Za Bejrútem let převzalo řízení letového provozu v Damašku a ve 22:09 hodin tamního času posádka hlásila, že zahajuje přiblížení. O několik minut později posádka potvrdila přijetí informace o počasí, ale ve 22:13 hodin stroj havaroval zhruba šestnáct kilometrů od letiště v Damašku. Krátce po havárii letoun zachvátily plameny a byl zcela zničen, a to včetně tzv.černých skříněk. Deset minut po havárii se na místo podařilo dostat syrským vojákům, kteří nalezli pouze dvě přeživší osoby, z nichž jedna posléze následkům zranění podlehla.

reprofoto Letecký obzor 3-1979 Vl.Bidlo

Příčinu nehody, která byla označena jako Řízený let do terénu – Controlled Flight Into Terrain (CFIT) – Ground, vyšetřovací komise nedokázala určit vzhledem ke značně poničenému stavu tzv. černých skříněk. Pravdpodobně si však posádka nebyla vědoma skutečné výšky letu a domnívala se, že letí o několik set metrů výš, než skutečně letěla. Příčinou mohlo být to, že jak v Československu, tak i v dalších socialistických zemích se udávala výška QFE (skutečný barometrický tlak v úrovni dráhy), ale syrské řízení letového provozu v Damašku posádce sdělilo výšku QNH (tlak přepočítaný na hladinu moře). Tato fatální chyba posádky mohla být hlavní příčinou nehody, stejně tak i je možná chyba druhého pilota, který se spletl při zadávání hodnoty tlaku a špatně nastavil výškoměr.

ČSA Il-62(propagační pohlednice ČSA)

V aeroliniích také bylo veřejným tajemstvím, že se kapitán s druhým pilotem neměli příliš rádi a nikdy spolu proto nelétali. V osudný den však druhý pilot nepřišel do práce a tak byl nahrazen náhradníkem. Spekulovalo se také o tom, že byl letoun sestřelen, ale tyto teorie se nepotvrdily. Posléze se objevila i neověřená informace, že jistý zaměstnanec jistého podniku zahraničního obchodu se z nějakého osobního důvodu nestihl k osudnému letu na ruzyňské letiště dopravit, což mu fakticky zachránilo život. Ovšem zaměstnavatel takové pochopení neměl a propadlou letenku nechal milému zaměstnanci zaplatit. Ale to je jen informace z druhé ruky – po čtyřiceti letech si už málokdo vzpomene, zda je pravdivá, upravená, či smyšlená.

Podrobný rozbor této nejtragičtější nehody v dějinách Československých (Českých aerolinií), od které právě uplynulo čtyřicet let, je v knize Ladislava Kellera a Václava Koloucha: Nehody dopravních letadel v Československu, díl 4. 1961-1992 proudová letadla, Svět křídel, září 2011.

(text a foto archiv Jakub Jan Kühnel)

Zveřejnit odpověď